Pokud jste tento film již film již viděli, v tomto příspěvku naleznete hulbší náhled na některé klíčové myšlenky filmu. A pakliže jste se ke zhlédnutí tohoto dokumentu ještě nedostali, následující postřehy vás k tomu mohou motivovat. Pojďme se společně podívat na nejzajímavější aspekty a postřehy z dokumentárního filmu „Zdraví prochází žaludkem“.
70 % celého imunitního systému se nachází ve střevech
Střevo je orgánem o největší ploše pokryté sliznicí a cizorodé látky (potrava, tekutiny), které se do něj několikrát denně dostávají, je zapotřebí kontrolovat. Není proto záhadou, proč se zde nachází 70 % všech imunitních buněk produkujících protilátky!
A v čím lepším stavu je náš střevní mikrobiom, tím lépe pracuje i náš imunitní systém. Dendritická buňka imunitního systému plní formu tzv. strážené buňky a svými výběžky dokáže prozkoumat střevní lumen. Pokud zde dendritická buňka narazí na nežádoucí nebo škodlivé zárodky, spustí se imunitní reakce (zánět). Dobré mikroby dávají našemu imunitnímu systému zelenou, což výrazně snižuje riziko alergií a autoimunitních onemocnění.
Zdravá strava = Pestrá strava?
Čím pestřeji, tím lépe!
Pestrá strava bohatá na různé druhy rostlinných složek slouží jako zdroj potravy pro mikrobiom, což podporuje jeho biologickou rozmanitost. Čím více různých druhů bakterií, tím více úkolů mohou v našem těle plnit.
Biodiverzita je proto zásadní ke snížení rizika nemocí souvisejících se stravou a zlepšení celkového zdravotního stavu. Ve stravě doporučujeme alespoň 30 g vlákniny denně, ale pro většinu lidí je toto množství jen stěží dosažitelné (alespoň ne každý den). Dobrou zprávou je, že vlákninu můžete pít i ve formě prebiotik a doplnit tak její nedostatek.
Vláknina: Důležitá potrava pro naše střevní bakterie
Toto tvrzení je poněkud zjednodušené a drastické. Pouze několik druhů bakterií škodí tělu a rozkládá důležitou ochrannou vrstvu hlenu. Strava s nízkým obsahem vlákniny však vede k úbytku prospěšných bakterií rozkládajících vlákninu a k nárůstu bakterií, které napadají střevní sliznici a mohou způsobovat záněty.
Kvašené potraviny: síla kimči a kysaného zelí
Jedná se vlastně o zdroj přírodních probiotik. Kvašené potraviny, jako je kysané zelí nebo kimči, mohou díky živým kulturám podpořit rozmanitost střevního mikrobiomu a zlepšit trávení. Díky procesu kvašení jsou tyto potraviny pro nás také lépe stravitelné a naše tělo má díky nim snadnější přístup k důležitým živinám.
Stejně jako u všech potravin je důležité dbát na kvalitu a kupovat nejlépe přírodní a nepasterizované produkty. Nebo se do toho pusťte a vyzkoušejte kvašení sami.
Probiotika specifická pro danou indikaci
Existují probiotika, která se skládají z kmenů bakterií, které se vyskytují i v lidském trávicím traktu. Podle FDA a WHO jsou probiotika živé mikroorganismy, které jsou při podávání v dostatečném množství zdraví prospěšné. Mohou podporovat imunitní systém, spolupracovat s dalšími střevními bakteriemi, posilovat střevní bariéru a produkovat důležité enzymy. Při výběru produktů je však nezbytné věnovat pozornost jejich kvalitě a specifickému složení.
Děti přicházejí na svět bez mikrobiomu
Je pravda, že novorozenci obvykle přicházejí do prvního kontaktu s mikroorganismy při porodu přes vaginální a střevní mikroflóru matky. Tyto první interakce mají zásadní význam pro vývoj zdravého mikrobiomu. Pokud se děti narodí císařským řezem, tento první kontakt s mikrobiomem matky chybí.
Počet prospěšných laktobacilů a bifidobakterií ve střevech je u dětí po císařském řezu odpovídajícím způsobem nižší. To je následně činí náchylnějšími k regulačním poruchám (známějším coby tříměsíční koliky), infekčním onemocněním a alergiím. Bakterie matky se však na dítě přenášejí například i během kojení („entero-mamární cesta„).
Transplantace stolice: revoluční terapie?
Transplantace stolice je první terapií mikrobiomu uznanou FDA, kterou mohou lékaři aplikovat. Může se provádět pouze pod přísným lékařským dohledem v klinickém prostředí. Přestože vykazuje potenciál v léčbě perzistujících infekcí vyvolaných bakterií Clostridioides difficile (dříve Clostridium difficile), není bez rizika. Rozhodně je třeba se vyvarovat samoexperimentů, jako je ten, který je ukázán ve filmu, kdy žena spolkne kapsli obsahující stolici svého bratra a partnera.
Jako vysoce účinné a bez vedlejších účinků se ukázalo užívání lékařsky relevantních vícedruhových probiotik, která mají pozitivní vliv na střevní mikrobiom a mohou dokonce redukovat počet C. difficile a prokazatelně snižovat průjem.
Náš mikrobiom určuje naši tělesnou hmotnost
Tělo každého z nás totiž využívá potravu jinak a liší se i množství přijaté energie.
Bakterie rodu Firmicutes a Bacteroidetes tvoří 90 % lidského střevního mikrobiomu, a jsou tedy nejběžnějšími skupinami bakterií ve střevech.
Jejich poměr má vliv na využití přijaté potravy. Firmicutes jsou efektivními uživateli potravy. Dokážou z potravy získat až o 10 % více energie, což mělo z evolučního hlediska v době kamenné velký význam. Vlákninu, která neposkytuje žádné kalorie a je naším tělem vylučována, přeměňují firmikuty na sacharidy s krátkým řetězcem (tj. cukr), které slouží jako další zdroj energie. V době kamenné to bylo důležité, protože to tělu poskytovalo více energie v době nouze.
Dnes, kdy je pro většinu lidí potrava dostupná v hojném množství, může dodatečná energie poskytovaná bakteriemi rodu Firmicutes překročit denní potřebu kalorií, což podporuje nebo dále podporuje přibývání na váze nebo obezitu.
Náš závěr
Naše kontrola faktů ukázala, že řada témat, kterými se dokument na Netflixu zabývá, je založena na vědeckých poznatcích, nicméně je důležité dívat se na informace kriticky a spoléhat se na seriózní zdroje.
