Kolonoskopie je endoskopické vyšetření tlustého střeva a toto označení pochází ze slov „colon“ (= střední část tlustého střeva) a „scopie“ (= dívat se, zkoumat). Historie kolonoskopie začíná v 60. letech 20. století, kdy byl na Tokijské univerzitě vyvinut přístroj, který umožňuje prohlížet střevo zevnitř.
Kolonoskopie dokáže odhalit a objasnit záněty, polypy a změny tkáně až po rakovinu střeva v raném stadiu.
Přibližně před 50 lety vyvinul švýcarský gastroenterolog Peter Deyhle postup pro odstranění polypů tlustého střeva v rámci kolonoskopie. Dnes se toto preventivní vyšetření doporučuje všem lidem ve věku kolem 50 let, aby se kromě tlustého střeva prohlédlo také několik posledních centimetrů tenkého střeva.
Důvodem jsou léky, průmyslově zpracované potraviny a negativní vlivy vnějšího prostředí, stejně jako genetické predispozice, které mohou vést k různým potížím. Během kolonoskopie může lékař nejen vyšetřit celé tlusté střevo, ale také odebrat vzorky tkáně a provést drobné zákroky.
Proč je kolonoskopie tak důležitá?
Kolonoskopie může odhalit a objasnit záněty, polypy a změny tkáně až po rakovinu střeva v raném stadiu. Přesto se mnoho lidí tomuto důležitému preventivnímu vyšetření stále vyhýbá – v současné době ho využívá jen asi 40 % populace. Strach z tohoto vyšetření je však neopodstatněný, protože kolonoskopii provádějí pouze lékaři se specializovaným zaměřením, obvykle gastroenterologové. Obecně je kolonoskopie bezpečný a bezbolestný zákrok s velmi nízkým rizikem komplikací – a trvá méně než půl hodiny. Alternativně je možné střevo vyšetřit také pomocí tzv. kapslové endoskopie (kdy se spolkne malá kapsle s integrovanou kamerou) nebo zevním vyšetřením pomocí počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MRI). Tyto alternativy jsou však nákladnější a/nebo časově náročnější – a kolonoskopie se provádí za účelem odběru vzorku tkáně nebo odstranění polypů a podobně, takže můžeme říci, že kolonoskopie je efektivním vyšetřením 2 v 1.
Příprava na kolonoskopii
Aby bylo možné střevo dobře vyšetřit, je nutné, aby bylo zcela vyprázdněné. To vyžaduje krátký půst, který, jak se dozvíte později, může mít i řadu výhod. 24 hodin před zákrokem se již nesmí konzumovat žádná těžko stravitelná strava a posledním pevným jídlem by měl být oběd jeden den před kolonoskopií. Poté je povolen pouze vývar, čaj a voda. Několik dní předtím je třeba vyhnout se zejména potravinám obsahujícím obiloviny, které mají tendenci se usazovat ve střevní stěně. V případě, že je střevo celkově pomalejší, může být prospěšné zahájit krátkodobou změnu stravy ještě dříve.
Je také nutná důkladná očista střev. To je velmi důležitá, protože stav střevo lze spolehlivě prohlédnout pouze tehdy, když je zcela prázdné. K tomuto účelu se používá projímadlo, tzv. střevní laváž – a kromě technického pokroku došlo i zde ke zlepšení: „Když si vzpomenu na dobu před 30 lety, lidé museli přijít brzy ráno nebo uprostřed noci a vypít šest litrů vodného roztoku. Dnes je to omezeno na přibližně dva litry rozložené do dvou dnů. To je mnohem příjemnější,“ vysvětluje střevní specialista Prof. Dr. Joachim Labenz z Diakonie Klinikum Jung-Stilling v německém Siegenu.
Výrazné snížení nutného užití projímadel, zvýšilo vstřícnost pacientů. „Osobně to považuji za významný pokrok, máme nyní i mnohem více lékařů,s vysokou kvalifikací a čerpají ze zkušeností, což výrazně snížilo riziko komplikací.“
Celý proces přípravy probíhá samozřejmě v úzké konzultaci s ošetřujícím lékařem. Lékař by měl být také informován také v případě, že se pravidelně užíváte léky, protože laxace může ovlivnit jejich účinek. Některé léky, např. s obsahem látek na ředění krve, může být nutné před kolonoskopií vysadit.
Pokud zvažujete výhody a případné nevýhody kolonoskopie, příprava není velkým problémem a ani překážkou.
Kolonoskopie - trvalý pokrok
Kolonoskopie je obvykle zcela bezbolestná. Pro mnoho lidí je však pohodlnější, když si vyšetření neuvědomují. Určitá míra nehybnosti pacienta je pro lékaře také výhodou, protože samovolné nebo prudké pohyby by mohou vést k drobným poraněním. „Proto se dnes kolonoskopie obvykle provádí pod lehkou sedací. To znamená, že samotné vyšetření již není pro pacienta nepříjemné,“ dodává gastroenterolog Prof. Dr. Labenz.
Při kolonoskopii je pacient uložen do pohodlné polohy na boku a kolonoskop, který se podobá tenké ohebné trubičce, se pak pomocí lubrikantu zavede do konečníku. Do střeva se vhání vzduch, aby se vyhladily střevní záhyby a bylo možné lépe vidět i ty nejmenší změny. Mnozí lékaři, jako například profesor Dr. Labenz, zde také využívají pokročilou alternativu. „Dalším vývojem, který činí vyšetření pro pacienta pohodlnějším, je užití CO2 místo vzduchu. Tělo totiž CO2 odbourává mnohem rychleji a díky tomu pacienti nemají po vyšetření tak výrazně nafouklé břicho, což je pro mnohé velmi nepříjemné. To se dá díky použití CO2 se to dá výrazně omezit.“
Hightech vybavení a vyšetření vše v jednom
Kolonoskop, který umožňuje osvětlení a přenos obrazu, je pak velmi opatrně veden celým tlustým střevem. Lékař vše sleduje na monitoru a prohlíží celou vnitřní stěnu střeva. Po vyšetření lze střevní sliznici podrobněji analyzovat pomocí zaznamenaných snímků. Pokud se ve střevní stěně objeví nějaké abnormality, může lékař ihned odebrat vzorky pomocí malých kleští a nechat je analyzovat v laboratoři. Ústředním úkolem kolonoskopie je zejména odhalení tzv. polypů. Polypy jsou výrůstky sliznice v tlustém střevě a jsou samy o sobě neškodné. Mohou ale občas vyústit v rakovinu střeva, a proto je včasné odstranění velmi žádoucí.
„V odhalování polypů jsme zaznamenali velké pokroky, částečně díky zdokonalené technologii a částečně díky rostoucím zkušenostem lékařského týmu a v budoucnu by se mohla využívat také umělá inteligence. Stroje a programy, které lékařům pomohou odhalit velmi malé polypy zvýší počet včas odhalených polypů pro preventivní odstranění. Ani minimální riziko pooperačního krvácení při odstraňování polypů není problém, protože krvácení lze jednoduše zastavit.“
Za tímto účelem kolonoskop obsahuje malé smyčky s kanálem, které jsou vedeny kolem polypů a oddělují je. To je obvykle také zcela bezbolestné. Samotná kolonoskopie trvá obvykle méně než půl hodiny a provádí se ambulantně. Hospitalizace je nutná pouze ve výjimečných případech. Po dokončení vyšetření je sonda opatrně odstraněna a je možné se hned najíst a pokračovat v běžném denním rytmu. Na cestě domů se doporučuje doprovod důvěryhodné osoby, protože řízení dopravního prostředku (automobilu, motocyklu, jízdního kola) není vzhledem k lehké sedaci povoleno.
Co má kolonoskopie společného s mikrobiomem?
Očista tlustého střeva dočasně vede k výrazné změně přirozené střevní mikroflóry. Od doby, kdy se věda dozvěděla více o ústředním významu a citlivosti lidského mikrobiomu, jsou projímadla užívána šetrněji. Přesto je střevní mikroflóra během přípravy na koloskopii decimována. Důležitý podíl bakterií, které jsou zodpovědné za naše trávení a imunitní systém, je dočasně vymýcena a trávení již nefunguje správně. Absence dobrých bakterií také umožňuje patogenům množit se ve střevě. Po kolonoskopii může trvat i několik týdnů nebo měsíců, než se střevní mikroflóra zase dá do pořádku. Výše zmíněná změna mikrobiomu je patrná až u 80 % pacientů po kolonoskopii. Téměř polovina pacientů trpí plynatostí, následovanou průjmem, bolestmi břicha a zácpou. Právě to je důvodem, proč mnozí odmítají podstoupit další kolonoskopii nebo toto vyšetření nepodstoupí vůbec, když jim rodina a přátelé podrobně vyprávějí o nepříjemnostech, které zažili.
Kolonoskopie: Výhoda pro (nejen střevní) zdraví
Kolonoskopie není jen důležitým preventivním vyšetřením střev. Příprava na toto vyšetření může mít pro mnoho z nás také všeobecný zdravotní přínos. Ve střevě se totiž nacházejí oblasti, například v divertiklech (pozn. vnější výčnělky střeva, tj. opak polypů) nebo ve slepém střevě, kde se mohou týdny a dokonce měsíce hromadit výkaly, které zahnívají a zatěžují střevo a organismus. Tyto zbytky trávení se rovněž odstraňují při střevní laváži. „Podle mého pozorování u pacientů s divertikly vždy platilo, že příprava na kolonoskopii jim často prospívá. Mám pacienty, kteří ji dobrovolně podstupují dvakrát ročně, a to bez pozdější kolonoskopie. Poté uvádějí, že se cítí mnohem lépe po dobu několika týdnů nebo dokonce měsíců,“ vysvětluje odborník.
Probiotika – úleva a zlepšení při a po koloskopii?
Prof. Dr. Labenz se také zabývá souvislostí mezi přípravou na kolonoskopii, střevní mikroflórou a střevními potížemi. Proto byla provedena klinická studie: „Je naprosto jasné, že při výplachu tlustého střeva dochází k ovlivnění mikrobiomu. A proto má smysl užívat po kolonoskopii probiotika aby se zvýšila diverzita, tedy rozmanitost – a tím i funkčnost – střevního mikrobiomu.
Proto jsme po dobu čtyř týdnů zjišťovali, zda trpí pacienti po kolonoskopii potížemi a zda jsou tyto potíže odlišné při užívání placeba a při užívání probiotika. Analyzovali jsme složení střevní mikroflóry pomocí dnešních moderních metod, abychom zjistili, zda mají probiotika vliv na diverzitu mikrobiomu, tedy na jeho rozmanitost. Ta je považována za kvalitativní vlastnost mikrobiomu – čím je mikrobiom rozmanitější, tím jste zdravější.“
Výsledky této aktuální studie [1] jsou pozoruhodné. Takzvaná alfa diverzita, tedy rozmanitost mikrobiomu ve střevě příslušného pacienta, byla totiž ve skupině s probiotiky skutečně významně vyšší než ve skupině s placebem. Pozoruhodný byl také významně zvýšený výskyt jednoho z bakteriálních kmenů obsažených v užívaném probiotiku.
Pokud pro sebe chcete po koloskopii udělat něco dobrého, dá se říci: Užívejte čtyři týdny speciální probiotika, která pomohou Vašim střevům a mikrobiomu.
Relevantní je to zejména pro ty z nás, kteří se dosud kolonoskopii vyhýbali kvůli následným možným zažívacím problémům. Užívání probiotik vedlo k výrazně menšímu počtu dnů se zácpou. Kromě toho bylo zaznamenáno výrazně méně trávicích potíží, jako je průjem nebo plynatost.
„Pokud pro sebe chcete po kolonoskopii udělat něco dobrého, dá se říci: užívejte po dobu čtyř týdnů speciální probiotika, která pomohou vašim střevům a vašemu mikrobiomu. To je určitě závěr, který bych z údajů této studie vyvodil,“ zhodnocuje pozitivně profesor Dr. Labenz.
Zdroj:
[1] Labenz, J. et al. Ein Multispezies-Probiotikum zeigt einen positiven Effekt auf das intestinale Mikrobiom und reduziert Darmsymptome nach einer oralen Darmlavage zur Vorsorge-Koloskopie: randomisierte, doppelblinde, plazebokontrollierte Multicenterstudie (COLONIZE). Z Gastroenterol. 60(08): 643–643 (2022) DOI 10.1055/s-0042-1755100
Profil odborníka:
Professor Dr. Joachim Labenz: Professor Dr. Joachim Labenz: Soukromá gastroenterologická a hepatologická ordinace na diakonii Klinikum Jung-Stilling, Siegen (Německo), Ředitel Lékařské kliniky I
